Český Krumlov
Český Krumlov je střediskem kultury. Toto starobylé město se nachází pouhých 12 km od našeho pensionu. V Horní ulici najdeme Městské divadlo, v letních měsících se hraje také na otáčivém hledišti v zámecké zahradě. Ve městě je velký počet galerií umění, 6 muzeí (nejvýznamnějšími jsou Okresní muzeum Č. Krumlov a Muzeum Egona Schieleho a Muzeum voskových figurín).
Historie města
Hrádek na levém břehu Vltavy byl zřejmě založen někdy mezi léty 1230 a 1239 synem Vítka z Prčice. První písemnou zmínku o něm najdeme v listině z roku 1253. Vlastní město bylo v zákrutě (meandru) řeky Vltavy založeno v roce 1274.
V roce 1302 zdejší větev Vítkovců vymřela a dědictví se s povolením krále Václava II. ujali páni z Rožmberka '(tedy jiná větev rodu Vítkovců), bezprostředně poté přesídlili z hradu Rožmberk na Krumlov. Tehdy se město stalo střediskem rozsáhlého panství. Vybudován byl nový, větší hrad, v podhradí vznikla nová čtvrť, známá dnes jako Latrán.
V průběhu 14. a 15. století město, stejně jako celý rod Rožmberků, nabývalo na důležitosti, a tak si mohli dovolit se postavit proti centralizačním snahám krále Václava IV., kterého dokonce v letech 1394 a 1402 na zdejším hradě krátce věznili.
V době husitské revoluce se tehdejší majitel panství Oldřich II. z Rožmberka nejprve přiklonil na stranu husitů, později však svůj postoj velmi radikálně přehodnotil a stal se jejich zarytým odpůrcem.
I po skončení husitského období docházelo dále k soustavnému rozšiřování rožmberského panství, spojeného s hospodářským vzestupem města. V roce 1475 byly otevřeny doly těžící stříbro, následoval však velký příliv německých horníků, kteří zahájili proces postupné germanizace města[zdroj?]. V roce 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Připojena byla nová předměstí - Špičák, Horní Brána, Za tavírnou a Plešivec.
Hornická aktivita vrcholila v 16. století - v provozu byla tavírna stříbra, na Vltavě pod kostelem sv. Víta byla založena papírna. Ložiska stříbra byla vytěžena již kolem r. 1600, k hospodářskému úpadku ale díky orientaci na zemědělskou výrobu nedošlo. Na panství byly zakládány mnohé hospodářské dvory a rybníky.
Ve druhé polovině 16. století, za vlády Viléma - nejvyššího královského purkrabího, a Petra Voka z Rožmberka - došlo k velkorysé přestavbě krumlovského hradu na pohodlné zámecké sídlo. Velké dluhy však Petra Voka v roce 1601 dohnaly k prodeji Krumlova císaři Rudolfu II. Tím město přestalo být centrem Rožmberského panství. Za vlády tohoto rodu vznikla drtivá většina současných obdivovaných gotických a renesančních památek ve městě, významných turistických atrakcí.
V 17. stol. bylo město několikrát vypleněno - poprvé v roce 1611 vpádem Pasovských, později - za třicetileté války byl několikrát obsazen vojsky. V roce 1622 daroval císař Ferdinand II. celé město Janu Oldřichu z Eggenberka. Po vymření rodu Eggenberků, v roce 1719, přešlo krumlovské panství na rod Schwarzenberků, v jejichž majetku zůstalo až do roku 1940.
V 19. stol. byla ve městě vlivem "průmyslové revoluce" oživena hospodářská činnost. V provozu byl vodní hamr na Chvalšinském potoce, dnes v mapách pojmenován jako Polečnice, dále přádelny lnu, papírna, vápenka, aj. V 2. pol. 19. století byla zahájena těžby tuhy jako výchozí suroviny pro výrobu tužek (ta se v Českém Krumlově udržela dodnes).
Po zrušení nevolnictví, v roce 1850, se Český Krumlov stal okresním městem. Tehdy zde z 8 300 obyvatel města žilo asi 1 500 Čechů (tj. asi 18 %). Bylo založeno mnoho českých spolků - Čtenářská beseda, Řemeslnická jednota, dělnický spolek Včela, česká škola.
První národnostní nepokoje mezi Čechy a Němci jsou v Krumlově datovány již do 19. století. Po první světové válce reagovala německá většina obyvatelstva vyhlášením samostatné šumavské župy Böhmerwaldgau, která měla podle jejich představ připadnout k Rakousku. K tomu ale nedošlo, hnutí bylo potlačeno a Krumlov byl 28. listopadu 1918 obsazen nově vzniklou československou armádou.
Vzhledem k převaze německé národnosti bylo město po Mnichově podstoupeno Německé říši. V roce 1945 bylo osvobozeno americkou armádou, v letech 1945-1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva. To bylo postupně nahrazováno přistěhovalci - v roce 1946 zde bylo již 4 550 nových českých osídlenců.
Po roce 1948 začíná další rozvoj nových průmyslových odvětví - zejména průmyslu textilního (závody Jitka a Otavan), dřevozpracujícího a potravinářského (záv. Jihočeské mlékárny). Postupně vznikají nová sídliště - Plešivec , Špičák, Vyšný, Dubík, Domoradice, Havraní Skála, a nejnovější - Mír. Staví se nové školy, nová budova nemocnice, nové úřady (zejm. po vzniku moderního okresu Český Krumlov v roce 1960). Postaven byl také silniční obchvat centra města (ulice Objížďková). Většina z těchto staveb se sice neřadí mezi architektonické skvosty, nutné je však říci, že stavbami tohoto ražení nebylo nijak výrazněji poškozeno historické jádro města, jako se tomu stalo např. v nedalekých Prachaticích nebo v Kaplici. V roce 1963 byla vyhlášena Městská památková rezervace, označovaná v rámci tehdejší ČSSR, jako druhá nejvýznamnější po Praze. V období vlády jedné strany nebyla sice památková péče (na rozdíl od jiných historických měst) doslova zanedbávána, ale rozhodně jí nebylo věnováno tolik pozornosti jako dnes. Proto byly mnohé významné památky města až do r. 1989 ošuntělé, ne-li přímo zchátralé.
Po listopadu 1989 se Krumlov stal z okresního města jedním z nejvýznamnějších cílů zahraničních turistů v ČR. Velké finanční prostředky byly investovány do obnovy památkových objektů. Díky tomu se dnes Krumlov řadí mezi nejhezčí města v České republice.
Pověsti
- Podle pověsti stával v místě dnešního Hrádku klášter. Když klášter zanikl, na jeho místě se rozkládala louka a na ní býk vyryl rohem ze země veliký zvon. Zvonu se potom navždy říkalo Býčí zvon.
- Jiná pověst vypráví o zvonu z kapličky sv. Jiří u Litomyšle. Když na konci 17. století byla kaplička velmi poškozena, rozhodli se lidé zvon prodat do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/
Z fotogalerie
